< Reconstruction:Proto-Slavic

Reconstruction:Proto-Slavic/dьľьjь

This Proto-Slavic entry contains reconstructed terms and roots. As such, the term(s) in this entry are not directly attested, but are hypothesized to have existed based on comparative evidence.

Proto-Slavic

Etymology

(This etymology is missing or incomplete. Please add to it, or discuss it at the Etymology scriptorium.)

See also comparative Old Polish dłuższy (dlusschi/dlusschy/dluszszy/dluszy) of długi[1], dla[2], Old Church Slavonic продьлити (продь҆л҄ѫ).

Adjective

*dьľьjь

  1. longer; comparative degree of *dьlgъ, *dьlgo

Declension

See also

Descendants

  • East Slavic:
    • Russian: до́льше (dólʹše), до́лее (dóleje), до́ле (dóle)
    • Ukrainian: до́вший (dóvšyj), до́вше (dóvše)
  • South Slavic:
    • Church Slavonic: дьле (dĭle), дъле (dŭle, adv.)[3] (13th century)
    • Serbo-Croatian:
      Cyrillic script: да̏љӣ
      Latin script: dȁljī
    • Slovene: dlje (adv.)[4], dljej (adv.)[5]
  • West Slavic:

References

  1. K. Nitsch, editor (1956), długi”, in Słownik staropolski (in Old Polish), volume 2, Warsaw: Polish Academy of Sciences, page 58
  2. K. Nitsch, editor (1956), dla”, in Słownik staropolski (in Old Polish), volume 2, Warsaw: Polish Academy of Sciences, page 54
  3. Hauptova Z., editor (1958–1997), дьлѥ”, in Slovník jazyka staroslověnského (Lexicon linguae palaeoslovenicae), volume 1, Prague: Euroslavica, page 538
  4. Maks Pleteršnik, editor (1894), dljè”, in Slovensko-nemški slovar (in Slovene), volume 1, Ljubljana: Knezoškofijstvo, page 141
  5. Maks Pleteršnik, editor (1894), dljèj”, in Slovensko-nemški slovar (in Slovene), volume 1, Ljubljana: Knezoškofijstvo, page 141
  6. Jan Gebauer (1903), delí”, in Slovník staročeský (in Czech), volume 1, Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, page 223
  7. Jan Gebauer (1903), déle”, in Slovník staročeský (in Czech), volume 1, Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, page 223
  8. Křesćan Pful, editor (1866), dlěje”, in Łužiski serbski słownik / Lausitzisch Wendisches Wörterbuch (in German), Budyšin: Maćica Serbska, page 114
  9. Křesćan Pful, editor (1866), dlěši”, in Łužiski serbski słownik / Lausitzisch Wendisches Wörterbuch (in German), Budyšin: Maćica Serbska, page 114
  10. Muka, Arnošt (1921), dlej”, in Słownik dolnoserbskeje rěcy a jeje narěcow (in German), volume 1, St. Petersburg: ОРЯС РАН, page 172; Reprinted Bautzen: Domowina-Verlag, 2008
  11. Muka, Arnošt (1921), dlejšy”, in Słownik dolnoserbskeje rěcy a jeje narěcow (in German), volume 1, St. Petersburg: ОРЯС РАН, page 172; Reprinted Bautzen: Domowina-Verlag, 2008

Further reading

  • Đuro Daničić, Matija Valjavac, Pero Budmani, editor (1884-1886), dȕg”, in Rječnik hrvatskoga ili srpskoga jezika (in Serbo-Croatian), volume 2, Zagreb: JAZU, page 854
  • Vasmer, Max (1964–1973), дольше”, in Этимологический словарь русского языка [Etymological Dictionary of the Russian Language] (in Russian), transl. & suppl. by Oleg Trubachyov, Moscow: Progress
  • Vasmer, Max (1964–1973), длина”, in Этимологический словарь русского языка [Etymological Dictionary of the Russian Language] (in Russian), transl. & suppl. by Oleg Trubachyov, Moscow: Progress
  • Chernykh, P. Ja. (1993), длиться”, in Историко-этимологический словарь русского языка [Historical-Etymological Dictionary of the Russian Language] (in Russian), volume 1 (а – пантомима), 3rd edition, Moscow: Russian Lang., →ISBN, page 256
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.